Proč IR ohřev vítězí nad horkým vzduchem ve situacích, kdy jde o čas
Pokud pracujete v výrobě polovodičů, víte, že čas je v podstatě vaše největší nákladová položka. Každá sekunda, po kterou čip čeká na dosažení správné teploty, znamená peníze, které mizí z rozpočtu.
Většina lidí začíná s použitím horkého vzduchu, ale tam existuje zásadní problém – snažíte se totiž vytopit celou místnost jen proto, abyste ohřáli jeden malý objekt. Musíte počkat, než se vzduch rozptýlí, než stěny komory pohltí teplo a než se atmosféra stabilizuje, než vůbec cílový materiál pocítí nějaké změny. Je to velmi pomalý proces.
IR ohřev prostě vynechává tento prostředník.
Místo toho, abychom manipulovali s vzduchem, používáme elektromagnetické záření, které přenáší energii přímo do materiálu. Je to téměř okamžité – není potřeba čekat, až se nastartují ventilátory nebo se vzduch rozptýlí. Teplota se dosáhne během sekund. Pro inženýry je to obrovská výhoda, protože doba zpracování se výrazně zkrátí.
A co ty „chladné místa“?
Konvekce vzduchu je nepřesná – je těžké ji udržet co nejrovnoměrnější, zejména na velkém čipu. S IR ohřevem můžeme teplotu regulovat v konkrétních oblastech. Stačí upravit umístění lamp tak, aby okraje i střed zůstaly stejné teploty. Méně nerovnoměrného ohřevu znamená méně odpadu.
Kromě toho máte v čisté místnosti větší prostor. Nemusíte tam mít ty obrovské ventilátory a složité potrubí. Je to mnohem efektivnější řešení.
Ale není to úplně magie – existuje tu jeden problém.
IR záření je směrové. Vzduch obklopuje věci, ale IR záření potřebuje čistou linii vidění. Pokud má váš výrobek bizarní tvar nebo hluboké prohlubně, budete muset čelit „stínovým oblastem“, kam teplo vůbec nedosahuje.
Musíte pečlivě zvolit úhly umístění lamp. Někdy budete potřebovat odrazivé prvky, aby se energie dostala i do těchto „stínových oblastí“. Pokud budete jednat bez plánu, riskujete vznik „horkých míst“, která mohou poškodit váš výrobek – a to nikdo nechce.